V naší společnosti jsou dva hlavní názory na stvoření - vznik Světa, chcete li vesmíru...
První je tzv. teorie velkého třesku, která popisuje vznik vesmíru jako výbuch nekonečně husté singularity a následné rozpínání hmoty a vznik všeho.
Druhý pochází z Bible, kde je popsán jako stvoření světa Bohem.
Fanoušků teorie velkého třesku je mnoho, ale já mezi ně nepatřím. Představa že můj prapraprapraprapra.............. dědeček byl opičák se mi ani trošku nelíbí. Někdo by mohl namítat, že nejsou žádné vědecké důkazy toho že by byl Svět stvořen Bohem, ale ony jsou, jen trošku skryté naším očím a snad informace zde obsažené vám pomůžou je poodhalit.
Nejdříve chci ale vysvětlit pojmy víra a teorie. Je vůbec rozdíl mezi vírou a teorii? Já bych řekl že ne. Věřím ve stvoření Světa Bohem. Nemám pro to žádný důkaz, který by uznal jakýkoliv vědec. Má víra má základ v informacích získaných během života, v mých pozorováních a mém vnitřním přesvědčení. Co je, ale teorie? Vědec na základě svých pozorování, na základě svých informací a základě svého přesvědčení prosazuje svou teorii pro kterou nemá žádné hmatatelné důkazy. Někdo může namítnout že důkazů jsou plné knihy. Tak si tedy projděte vědecké publikace vydané s odstupem 5 -10 let. Tyto informace se celkem často mění a upravují, takže to asi s tím "důkazem" nebude tak horké.
Takže teď má vědec a věřící člověk stejnou startovní čáru a můžeme začít.
Jako první zkoušku odolností důkazů pro naše teorie si můžeme položit čtyři základní otázky na které se ve svém životě zeptal snad každý.
1) Odkud pocházím?
2) Kdo jsem?
3) Proč tu jsem?
4) Kam půjdu po smrti?
Pokud má pravdu věřící: 1) Byl jsem stvořen Bohem, podle jeho uvážení.
Pokud má pravdu vědec: 1) Z velkého výbuchu před cca 20 miliardami let.
Pokud má pravdu věřící: 2) Jsem posledním článkem v Božím plánu stvoření.
Pokud má pravdu vědec: 2) Nic důležitého, jen další z mnoha vývojových anomálii.
Pokud má pravdu věřící: 3) Prožít život a dokázat že si po smrti zasloužím život věčný.
Pokud má pravdu vědec: 3) Žádný důvod, jen si to tu užít a čekat na smrt.
Pokud má pravdu věřící: 4) Pokud žiji správně, tak pokračovat v příštím věčném životě.
Pokud má pravdu vědec: 4) Do hrobu sezřat červům.
Nevím jak vám, ale mě se moc nelíbí myšlenka, že jsem jen bezdůvodná vývojová anomálie s omezenou spotřební lhůtou +/- 80 let.
Základní postoje máme na stole, ale někomu to třeba nestačí. Podíváme se tedy na tu teorii velkého třesku trosku detailněji.
Na začátku byla malá singularita s nekonečně velkou hmotnosti, rotující, a pohybující se obrovskou rychlostí nějakým prostorem. Kde se vzala tam malá kulička? Vědci mlčí. Dobrá tedy, jdeme dál. Takže tahle malá kulička s obsahem hmoty pro celý vesmír začala rotovat rychleji a rychleji až nakonec explodovala. Teorie velkého třesku říká že při této explozi vznikl vodík a možná i helium. V periodické tabulce je těch prvků, ale mnohem více. Vědec namítne: Prvky vznikly slučováním. Nejsem chemik, ale slyšel jsem že jakékoliv slučování nad prvek železo je velice obtížné. Vědec řekne: Slučování probíhá ve hvězdách. Odkud se potom vzala ta hvězda?
Začíná mi to připomínat... co bylo dřív ... vejce nebo slepice?U tématu hvězdy se ještě trošku zdržíme. Hvězdy jsou jasné objekty na obloze, vědci je zkoumají už mnoho let. Zkoumají jejich vlastnosti, zkoumají jejich životnost, jejich zánik v podobě novy nebo supernovy, ale žádný vědec vám neodpoví na otázku jak vznikají. Mají jen teorii že vznikají v mlhovinách. Něco jako s tou kuličkou. Žádný vědec vznik hvězdy neviděl a přitom jich jsou triliony. Podle teorie se má vesmír přece vyvíjet a teorie velkého třesku s tím počítá.
Takže malý souhrn: Kde se vzala tu se vzala, malá kulička, která letěla nevíme odkud a nevíme kam, která nevíme proč explodovala a vznikl vesmír.... ne ne oprava, vznikl vodík a možná helium, pak teprve vznikl vesmír... nějak (slučováním). Tak máme nějaký základ vesmíru. Hvězdy, planety, měsíce... Když byla, ale na začátku jenom jednolitá hmota, kde došlo k tomu perfektně organizovanému uspořádání do jednotlivých uskupení? A teď přijde univerzální vědecká odpověď, kterou používají vždy když neví. Odpověď zní: miliardy let. Pokaždé když chtějí vědci z nejasností udělat teorii vhodnou do učebnic, tak tam vloží zázračnou přísadu "miliardy let". Čím víc tím líp.
Máme tedy hvězdy, planety, měsíce a ty obíhají kolem sebe. A je tady další nejasnost. To způsobují samotné planety a měsíce. Na začátku byla malá kulička, která rotovala a to jedním směrem. Jak to že některé planety rotují opačným směrem než ostatní? Jak to že některé měsíce obíhají jedním směrem a jiné opačným? Jsou zde přece fyzikální zákony. Jedním z nich je zákon o zachování úhlové setrvačnosti. Pro upřesnění: Pokud těleso rotuje, tak všechny části z něj oddělené budou rotovat stejným směrem.
Fyzikální zákony, o těch se moc dohadovat nedá. Jsou tu a nemůžeme je obejít. Odkud vlastně jsou? Vesmír je plný fyzikálních zákonů, které fungují jako hodinky. To mi chce vědec říct, že z vybuchující kuličky vznikly i zákony?
Pokročili jsme dál a máme tady vesmír, který se rozpadá, ale je tu vyjímka v podobě planety země. Tady se to všechno krásně vyvíjí bez ohledu na zákony. Vezměte trosku chemického koktejlu, nechte ho pár miliard let na sluníčku a máme tady život. Jenže i tady je problém. Jak z neorganických látek udělat organické? Dejte na slunce cokoliv chcete, ale neožije to ani za sto miliard let.
Teď by bylo na místě začít psát o důkazech ve prospěch stvoření, ale není potřeba. V textu je to vše obsaženo. 1.Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (Proč se tomu teď říká velký třesk?) 2.Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. 3.I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. 4.A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. 5.A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. (Že by rotace planet a měsíců?) 6.Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! 7. I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. (Jeden z prvních zákonů, koloběh vody na zemi ) 8. I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. 9.Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak. 10. I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (Vytvoření pevniny) 11. Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. 12. Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. 13. I byl večer a bylo jitro, den třetí. 14.Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let. (Další zákon, čas. Nemyslím si že je možné aby vzniknul z malé bouchací kuličky) 15. A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. 16. I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy. 17. A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; 18. A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (A vědci si lámou hlavu nad vznikem hvězd) 19. I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. 20. Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a 21. I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. 22. I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! 23. I byl večer a bylo jitro, den pátý. 24. Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podle pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. 25. I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. (A šlo to i bez evolučních teorii a miliardového vývoje z hromádky chemikálii) A viděl Bůh, že bylo dobré.
Co bylo pak všichni víme. Měli jsme všechno, ale pohnojili jsme si to. Teď jsme tu a každý sám za sebe musí dokázat že není omyl a že si ten život zaslouží. Uznání teorie velkého třesku nebo evoluční teorie by mi vzalo veškerou důstojnost. Jsem člověk stvořený Bohem a ne výplod nějaké náhody a chemických procesů.
Zdroj informací:
Wikipedia
Kent Hovind
a další
Žádné komentáře:
Okomentovat